Admeda

Ihr pharmazeutisches Unternehmen bei Hamburg
 

© Admeda Arzneimittel GmbH 2002

St�tn� zl�za

Obecn�

Situace v Evrop� ukazuje, ze cca 10 % populace m� zv�tsenou st�tnou zl�zu, coz se projevuje jako struma. Ve st��� stoup� tento pod�l dokonce na 40 - 50 %. Mnoha lidem by od tohoto probl�mu mohlo pomoci v�asn� l��en�. Mnoh� z operac�, kter� se kazd� rok prov�d�j�, by nebyly nutn�. Po�et nov�ch onemocn�n� zv�senou funkc� st�tn� zl�zy v Evrop� �in� n�kolik stovek tis�c ro�n�.

Stavba a funkce st�tn� zl�zy

St�tn� zl�za je um�st�na, jak jiz n�zev napov�d�, jako st�t p�ed pr�dusnic�. M� mot�lovit� vzhled a hmotnost u zen az 18 gram� a u muz� az 25 gram�.

St�tn� zl�za vylu�uje sekret dovnit� do tk�n� a odtud do krve. Tyto sekrety se naz�vaj� hormony. Hormony st�tn� zl�zy jsou nepostradateln�. Rozhoduj�c� slozkou t�chto hormon� je j�d, kter� je p�ij�m�n prost�ednictv�m vody a potravy. Z j�du a b�lkovinn�ch stavebn�ch prvk� vytv��� st�tn� zl�za trijodtyronin a tetrajodtyronin, zkr�cen� naz�van� T3 a T4. Tyto hormony jsou podle pot�eby p�ed�v�ny t�lu.

Hormony podporuj� v�voj a r�st, zesiluj� procesy l�tkov� v�m�ny a p�em�nu energie, maj� velk� v�znam pro v�voj centr�ln� nervov� soustavy a pro dusevn� v�voj. P�evedeno na spole�n�ho jmenovatele: ztr�ta jej� funkce brzd� t�lesn� a psychick� zivotn� procesy, zv�sen� jej� funkce je urychluje.

Nedostatek j�du

V Evrop� p�ij�m� populace pr�v� 1/3 doporu�en� d�vky. Doporu�en� d�vka je 150 - 200 mikrogram�. V obdob�ch hormon�ln�ch zm�n, jako je puberta, t�hotenstv� a p�echod, je pot�eba dokonce jest� vyss�. Zeny jsou d�ky sv�mu menstrua�n�mu cyklu proto postizeny t�ikr�t �ast�ji nez muzi.

Zv�sit p��sun j�du je snadn�
V dom�cnosti jiz pouz�vejte pouze j�dovanou kuchy�skou s�l. Vzhledem k tomu, ze pr�myslov� vyr�b�n� potraviny v�tsinou jest� nejsou ochucov�ny j�dovanou sol�, nesta�� p��sun prost�ednictv�m spot�eby v dom�cnosti pro pokryt� pot�eby. Krom� toho znamen� vysok� p��sun soli nebezpe�� vysok�ho tlaku krve a s t�m spojen�ch onemocn�n� srdce a krevn�ho ob�hu.

Nejd�lezit�js�m zdrojem zv�sen� p��sunu j�du jsou vsak mo�sk� ryby (okoun�k mo�sk�, losos, makrela, treska), tedy nikoli sladkovodn� ryby jako nap�. pstruh. Spot�ebujete-li dvakr�t t�dn� jednu porci mo�sk� ryby, nemus�te si s nedostatkem j�du d�lat z�dn� starosti. Konzumovat byste m�li pokud mozno �erstv� nebo mrazen� ryby, protoze zpracovan� v�robky jiz skoro z�dn� j�d neobsahuj�. Pe�en� ni�� m�n� j�du nez va�en�.

Rozd�len� stup�� z�vaznosti nedostatku j�du podle vylu�ov�n� j�du v mo�i (WHO)

stupe� I vylu�ov�n� 50 - 150 g j�du / g kreatininu stupe� II vylu�ov�n� 25 - 50 g j�du / g kreatininu stupe� III vylu�ov�n� m�n� nez 25 g j�du / g kreatininu

V Evrop� se vyskytuje nedostatek j�du I. nebo II. stupn�.



Struma (vole) z nedostatku j�du

Strumu z nedostatku j�du zp�sobuje, jak vypl�v� z n�zvu, nedostatek j�du. Nen�-li k dispozici dostate�n� mnozstv� j�du, nem�ze b�t vytv��en hormon st�tn� zl�zy. V d�sledku toho kles� jeho hladina v krvi. Tento nedostatek je hl�sen zp�t do mozku, kter� st�tnou zl�zu podn�cuje k tomu, aby produkovala v�ce hormon� pro l�tkovou v�m�nu. Aby se p�izp�sobila t�to situaci, st�tn� zl�za se zv�tsuje, aby i zb�vaj�c� j�d v t�le vyuzila. Z nedostatku j�du tedy vznik� nadbytek tk�n�. To znamen�, ze st�tn� zl�za se p�i trval�m nedostatku j�du pokous� kompenzovat jej sv�m r�stem.

Rozd�len� velikosti strumy podle palpa�n�ho n�lezu podle doporu�en� WHO

stupe� I struma je hmatn� stupe� Ia p�i zaklon�n� hlavy neviditeln� stupe� Ib p�i zaklon�n� hlavy viditeln� stupe� II struma viditeln� p�i norm�ln�m drzen� t�la stupe� III hodn� velk� struma, viditeln� jiz z d�lky

Jak dlouho struma roste, z�vis� pravd�podobn� na stupni nedostatku j�du a na tom, do jak� m�ry nut� nedostatek j�du st�tnou zl�zu k r�stu. Avsak kdy je dosazeno stavu nedostatku j�du a kdy jest� ne, to je definov�no individu�ln�. Schopnost bun�k vyuz�vat j�d je u kazd�ho �lov�ka jin�. Struma m�ze existovat mnoho let, nez dojde k funk�n�m selh�n�m. Pokud se struma nel���, dojde k takov�m selh�n�m t�m�� vzdy, nap�. ve form� zv�sen� funkce st�tn� zl�zy.

Zv�sen� funkce st�tn� zl�zy (hypertyre�za)

Tvo��-li se ve st�tn� zl�ze p��lis mnoho hormon� st�tn� zl�zy, pak doch�z� k zaplaven� t�la hormony st�tn� zl�zy, a vznikaj� p��znaky zv�sen� funkce st�tn� zl�zy (hypertyre�zy).

P�i zv�sen� funkci st�tn� zl�zy se mohou vyskytovat tyto pot�ze:

sn�zen� t�lesn� hmotnosti zv�sen� chu k j�dlu zv�sen� srde�n� frekvence nervozita, neklid �ast� stolice spatn� sn�sen� tepla, vlhk� pokozka vypad�v�n� vlas� �nava svalov� slabost poruchy cyklu


Kardiovaskul�rn� syst�m:
Zrychlen� a n�kdy nepravideln� puls, m�rn� zv�sen� tlak krve.

Pokozka:
Pokozka je tepl�, sametov� hebk�, hodn� se pot�te. Postizen� up�ednost�uj� chladn�js� m�stnosti, obl�kaj� se lehce. Nehty se snadno l�mou a p�i �es�n� je mozn� zaznamenat velkou ztr�tu vlas�. Vlasy jsou hedv�bn� m�kk�, "nesed�".

Tr�vic� syst�m:
N�chylnost k pr�jm�m nebo �ast�js�mu vyprazd�ov�n� stolice. D��ve pevn� stolice je nyn� m�kk�.

Svalstvo a kostern� syst�m:
M�ze vzniknout m�rn� osteopor�za, svalov� slabost, bolesti sval� a pocit nap�t�.

Krev:
M�rn� chudokrevnost.

Hormon�ln� syst�m a metabolismus:
Poruchy menstruace, sn�zen� libida a potence. P�i nedostate�n� l��b� v t�hotenstv� hroz� potraty, p�ed�asn� porody nebo znetvo�en�.

Nervov� syst�m:
Vyskytuje se nervozita. Spatn� se ovl�d�te. �asto se vyskytuje neklid, nemotivovan� pohyby a poruchy sp�nku. Popudlivost se m�ze vystup�ovat az do t�zk�ch psychotick�ch stav�.

Struma:
�asto doch�z� ke zv�tsen� st�tn� zl�zy, p��padn� se vytv��� sou�asn� se zv�senou funkc�. Viditeln� struma m�ze tak� n�kdy chyb�t.

O�i:
P�i Basedowov� chorob� se m�ze vyskytovat slzen�, pocit ciz�ho t�l�ska, sv�tloplachost, zarudnut� a vystoupen� o��.

Zv�sen� funkce st�tn� zl�zy je nap�. v�razem samovoln� se vytvo�ivs�ch oblast� st�tn� zl�zy, kter� se vyd�lily z tk�n� a staly se autonomn�mi. M�ze vsak b�t zp�sobena tak� Basedowovou chorobou. Celkov� tvo�� ob� tato onemocn�n� 95 % hypertyre�zy.

P���iny zv�sen� funkce st�tn� zl�zy

imunitn� tyreopatie (Basedowova choroba) autonomie z�n�t sekund�rn� hypertyre�zy produkce hormon� mimo st�tnou zl�zu: nap�. metast�zy karcinom� zven�� zp�soben� hypertyre�za: nap�. l�ky

Autonomie
Pojmem autonomie se rozum� nez�vislost ur�it�ch funkc� na regulativn�ch vlivech. U st�tn� zl�zy se bu�ky vyh�baj� regulaci a ne��zen� tvo�� hormony. Z t�chto bun�k se st�vaj� "uzliny", kter� se p�ed produk�n�m �sil�m zah��vaj�. Autonomie se m�ze vyskytovat jako jednotliv� uzlina (unifok�ln� autonomie nebo autonomn� adenom), ve form� v�ce uzlin (multifok�ln� autonomie), nebo jako roztrousen� shluk bun�k (diseminovan� autonomie). Autonomie se sice vyv�j� p�ednostn� ve stars�ch strum�ch, nez��dka se vsak vyskytuje i v norm�ln� velk�ch st�tn�ch zl�z�ch. To znamen�, ze ani lid� bez strumy nejsou v bezpe�� p�ed zv�senou funkc� zp�sobenou autonomi�.

Basedowova choroba
Jestlize p���inou zv�sen� funkce nen� autonomie, nasv�d�uje mnoh� tomu, ze jde o Basedowovu chorobu. Jedn� se o takzvan� autoimunitn� onemocn�n�: P�itom jsou tvo�eny r�zn� obrann� b�lkoviny (protil�tky) obrann�ho syst�mu t�la proti bu�k�m st�tn� zl�zy. To znamen�, ze imunitn� syst�m, jinak ochr�nce proti nemocem, kter� napadaj� t�lo zven�� i zevnit�, je zde s�m �l�nkem �et�zce p���in. St�tn� zl�za "si mysl�", ze protil�tky jsou stimuluj�c� ��dic� hormon st�tn� zl�zy (TSH) a za��n� produkovat hormony. Tak doch�z� k jej� zv�sen� funkci. V 60 % p��pad� maj� pacienti s Basedowovou chorobou siln� vystupuj�c� o�n� bulvy. Lymfatick�m syst�mem tyto obrann� b�lkoviny pronikaj� do hloubi o�nic. Tak� zde se jedn� o autoimunitn� proces. Ve vz�cn�ch p��padech je zasazena t�et� oblast: p�edn� partie b�rc�. Pro� obrann� syst�m najednou �to�� s�m na sebe, nen� zat�m jasn�. P���ina tkv� snad jednak v genech, ale tak� se zd�, ze n�jakou roli hraj� psychick� a hormon�ln� procesy.

Nej�ast�js� poruchy zdrav� p�i Basedowov� chorob� jsou psychick� povahy.


L��ba zv�sen� funkce st�tn� zl�zy

Medikament�zn� l��ba
Basedowova choroba m� jakozto autoimunitn� onemocn�n� tendenci k samol��en�. K p�emost�n� az k involuci chorobn�ch proces� m� medikament�zn� l��ba smysl. P�i Basedowov� chorob� se proto up�ednost�uje tyreostatick� dlouhodob� terapie. Doba trv�n� choroby m� rozhoduj�c� v�znam pro volbu optim�ln� formy l��by. Pacienti s "�erstvou" hypertyre�zou jsou zpravidla l��eni medikament�zn�. Trvaj�-li po 1 - 2 letech st�le zn�mky toho, ze bez l��en� by st�le jest� trvala hypertyre�za, m�lo by se uvazovat o operativn�m zp�sobu l��by. Tyreostatika jsou l�tky brzd�c� �innost st�tn� zl�zy, kter� tlum� produkci hormon� t�m, ze br�n� st�tn� zl�ze v p�ij�m�n� j�du.

Autonomie pod tyreostatiky neustupuje, potud zde l��ba tyreostatiky slouz� zpravidla jako p��prava definitivn� terapie (operace nebo l��ba radioj�dem).

Inhibitory funkce st�tn� zl�zy tlum� produkci hormon�, ale ne t�ch, kter� jiz byly vyprodukov�ny a jsou "na sklad�". Proto se ��inek dostavuje opozd�n�. Po dobu jednoho az t�� t�dn� znepokojiv� p��znaky st�le trvaj�. N�kdy se krom� p��pravk� na st�tnou zl�zu p�edepisuj� tak� sedativa. Po��te�n� d�vka se ��d� podle pacienta a podle ��inn� l�tky inhibitoru funkce st�tn� zl�zy. Jestlize se asi po 4 t�dnech pot�ze normalizuj�, sn�z� se d�vka na minimum tak, aby st�tn� zl�za zcela neochabla.

T�hotenstv� a kojen�
Mate�sk� hypertyre�za v pr�b�hu t�hotenstv� m�ze vznikat sou�asn� se zv�senou m�rou potratu a znetvo�en�. V 10. - 14. t�dnu t�hotenstv� za��n� produkce hormon� plodu. D�vka tyreostatick�ho l�ku mus� b�t udrzov�na na co nejnizs� �rovni. V posledn�m trimestru t�hotenstv� se hypertyre�za �asto zlepsuje spont�nn�.

V dob� kojen� je j�dov� terapie dobr� pouze p�i strum� z nedostatku j�du. Inhibitory funkce st�tn� zl�zy vsak p�ech�zej� do mate�sk�ho ml�ka. V pr�b�hu kojen� se vol� tyreostatikum propylthiouracil, protoze koncentrace v mate�sk�m ml�ce dosahuje maxim�ln� desetinu koncentrace v krevn�m s�ru matky.

Nicm�n� gynekologov�, specialist� na st�tnou zl�zu a d�tst� l�ka�i by v t�chto p��padech m�li v kazd�m p��pad� spolupracovat.

��inky l��by
Jestlize byla l��ba zv�sen� funkce st�tn� zl�zy �sp�sn�, kles� produkce hormon�, metabolismus se normalizuje a t�lesn� hmotnost se op�t zvysuje. N�kdy dokonce nad p�vodn� hodnotu, protoze potravn� n�vyky jsou jest� p�izp�sobeny zv�sen�mu metabolismu.

Je tak� t�eba vz�t v �vahu, ze jednou existuj�c� svalov� slabost pot�ebuje �as, nez je znovu odstran�na. Proto nen� mozn� o�ek�vat okamzit� obnoven� norm�ln�ho stavu.

Klid a setrnost
Nadm�rn� aktivn� st�tn� zl�ze lze �elit klidem a setrnost�. Pacient�m prosp�v� sp�nek a proch�zky. Od rodinn�ch p��slusn�k� to vyzaduje mnoho porozum�n�, protoze navenek vypad� vsechno norm�ln�, uvnit� vsak jest� zu�� bou�e. Krom� toho by se m�li pacienti vyvarovat opalov�n� a sportov�n�. Samoz�ejm� i kou�en� pat�� k v�cem, kter�ch by m�l pacient zanechat.

Zamezen� p��jmu j�du
P�i zv�sen� funkci st�tn� zl�zy jsou potraviny obsahuj�c� j�d tabu. Na j�deln��ku by nem�ly b�t mo�sk� ryby. Avsak vzhledem k tomu, ze p�edt�m v d�sledku v�zivy vznikl nedostatek j�du, toto nebude probl�m.

L��ba radioj�dem
L��ba radioj�dem se dnes pouz�v� u milion� lid� na cel�m sv�t� jiz v�ce nez 50 let. Radioaktivn� j�d je p�ednostn� p�ij�m�n hormon�ln�mi bu�kami, jejichz metabolismus je zv�sen�. P�i Basedowov� chorob� jsou zasazeny vsechny bu�ky, p�i autonomii jsou dostizeny nemocn� ��sti. Nez�douc� tk�� st�tn� zl�zy tak je �ist�na, d�kladn� a bez komplikac� eliminov�na, a s n� tak� hypertyre�za. Oza�ov�n� se odehr�v� na m�st� a z�st�v� omezeno na toto m�sto. D�vka se stanovuje individu�ln� a ��d� se pravidlem "tak m�lo, kolik je mozn�, jen tak mnoho, kolik je nutn�". Okoln� tk�� nen� oza�ov�na a neutrp� z�dn� skody. Z d�vod� ochrany p�ed z��en�m prob�h� l��ba v podm�nk�ch hospitalizace. Radioj�d d�l� svou pr�ci sice d�kladn�, zato to vsak vyzaduje o n�co v�ce �asu. Teprve po 4 t�dnech se rozvine jeho ��inek. Od t� doby je nutn� d�vat pozor na sn�zenou funkci st�tn� zl�zy.

Operace
Operace st�tn� zl�zy je dnes t�et� nej�ast�js� operace, po operaci slep�ho st�eva a t��seln� k�ly. Operace se prov�d� u velk�ch strum, kter� nap�. zuzuj� pr�dusnici, nebo v p��pad� uzlinov�ch zm�n. N�kter� uzliny jiz nep�ij�maj� j�d, takze l��ba radioj�dem by byla ne��inn�. Operace se prov�d� teprve tehdy, kdyz medikament�zn� p��pravn� l��ba normalizovala metabolismus. T�mto zp�sobem se pacient zbav� hypertyre�zy nejrychleji. Odstran�n�m nebo ponech�n�m mal�ho zbytku st�tn� zl�zy m�ze nastat sn�zen� funkce, kterou je pak nutno l��it tabletami s hormony st�tn� zl�zy. Plat� vsak: rad�ji zdrav� �lov�k se sn�zenou funkc�, nez psychicky zat�zen� se zv�senou funkc�.

Sn�zen� funkce st�tn� zl�zy (hypotyre�za)

Narozd�l od zv�sen� funkce m� v tomto p��pad� t�lo k dispozici p��lis m�lo hormonu st�tn� zl�zy. P���iny jsou vrozen�, zp�soben� z�n�ty nebo extr�mn�m nedostatkem j�du.

Sn�zen� funkce st�tn� zl�zy (hypotyre�za) se vyv�j� pozvolna. Vzhledem k tomu, ze vsechny t�lov� bu�ky jsou na hormonu st�tn� zl�zy z�visl�, p�sob� jeho nedostatek tak� vsude. P�es dv� t�etiny pacient� si st�zuje na sn�zen� v�konnosti, slabost, letargii, �navu, mrazen�, z�cpu, zhorsen� pam�ti. Celkov� sn�zen� l�tkov� v�m�na spolu s t�lesnou ne�innost�, ale nezm�n�n�m p��sunem potravy pak vede k nadv�ze. Dals� t�lesn� stavy se projevuj� ukl�d�n�m vody, v o�n�ch v��k�ch voda zp�sobuje otoky. Prsty ot�kaj�. Pokozka vysych� a bledne a n�kdy na n� tak� vznikaj� skvrny.

L��ba sn�zen� funkce st�tn� zl�zy

Vzhledem k tomu, ze sn�zen� funkce st�tn� zl�zy je d�sledkem nedostatku hormon�, spo��v� l��ba v pod�v�n� hormon� st�tn� zl�zy, jako je nap�. tyroxin (T4). Synteticky vyroben� hormon je s hormonem t�lu vlastn�m identick�, takze p�i spr�vn�m d�vkov�n� nen� t�eba o�ek�vat z�dn� nez�douc� ��inky.